Menu
Vytisknout
Římskokatolická farnost
Lukov Lukov
Kašava Kašava

Úvod

Uzdravování duchovních nemocí

Z knihy Heilungsgebete prof. Tomislava Ivančiče, kterou uspořádal Hans Jürgen Lung)

 

Celou tuto problematiku si můžeme rozdělit na dvě etapy. Nejprve si ozřejmíme, co je chápáno pod slovem „duchovní“ a potom se budeme věnovat problematice „duchovních nemocí.“

Co to znamená „ duchovní“?

Když mluvíme o lidech, myslíme tím nejen jejich tělo, duši-psyché, ale  také oblast duchovní. Nemocný člověk se podle svých problémů svěřuje do péče těch, kteří mu mohou pomoci. Tělesně –somatické problémy řeší medicína, problémy psychické psychiatrie a za oblast duchovní je zodpovědný duchovní – kněz. Duchovní oblast se většinou týká absolutních věcí, kterou často nazýváme „Bůh“ a zároveň schopnosti člověka s tímto Bohem komunikovat. Z hlediska filosofického se duchovní oblast zabývá především transcendecí a reflexí.  To znamená, že (Duch překračuje, transcenduje člověka samotného, vystupuje nad sebe sama, ale zároveň reflektuje člověka a jeho nitro, kde přebývá.

Biblicky duch označuje takovou skutečnost v člověku, které jsou ostatní složky podřízeny, která je tou nejhlavnější, odkud vše ostatní dostává svůj smysl a řád. Duch je nezávislý, není ničemu podřízený, naopak jemu je vše podřízeno a on nade vším v člověku panuje. Hebrejský výraz  pro ducha je „ruah“, což znamená něco jako vánek, dech života, který vychází od Boha. (Gen 2/7 a Gen 6/3). Duch nemůže zemřít, nýbrž se v okamžiku smrti člověka vrací zpět k Bohu jak praví Bible . (Job 34/14, Ž 31/6, Kaz 12/7)

Duše, jako rozeznávací znamení života

Vedle výrazu „duch“ ještě máme výraz „duše“. Jaký je její vztah k tělu?  Duše nebydlí v těle člověka, nýbrž patří k tělu, je jeho součástí. Bible chápe tělo, duši i ducha jako jednotu. Proto nemůže být duše samotná bez těla. Tomuto chápání odporují mnohé  spiritualistické názory, které se nacházejí v různých filozofických proudech.

Duše je podle biblického pohledu princip života, ne jeho zdroj. Pro autory Bible je pramenem života Bůh.

Duch uzdravuje

K duchovním skutečnostem člověka není žádný přímý přístup, je možný jen skrze duševní, nebo tělesné skutečnosti.  To znamená, že se duchovní nemoci dají diagnostikovat, jen skrze určité symptomy, které se projevují buď v duševní nebo tělesné stránce člověka. To platí také o tělesných či psychických nemocech, jejichž příčina leží v oblasti ducha. Psychiatrie a  medicína mohou u těchto nemocí zachytit pouze jejich symptomy,ale ne samotný kořen. Ten se nachází v oblasti ducha. Proto se jako důležitá pro pomoc člověku ukazuje úzká spolupráce mezi doktorem, psychiatrem a knězem.

Ještě k přemýšlení

Tady nejde o zázračné uzdravení, které by se okamžitě projevilo, tak jak to dělal před dvěma tisíci lety Ježíš, nýbrž o uzdravení, které se naplňuje jako důsledek poslušnosti vůči Božímu Slovu.

Tyto modlitby za uzdravení nazýváme „duchovními léky“, které se musí užívat denně a pravidelně. Stejně jako nestačí v praxi polknout jednu tabletu, kterou mi doktor předepsal a nic jiného nedělat, tak je tomu  i s duchovními léky. Stejně jako normální léky potřebují delší čas, než začnou působit, tak musí být také modlitba za uzdravení stále znovu aplikována, aby mohla přinést očekávanou pomoc a sestoupit z hlavy do srdce, kde se nachází prostor Ducha.

Každé Boží Slovo tvoří základní složku „duchovních léků“, je naplňováno Duchem Božím, oživuje, obsahuje Boží moc a činí člověka duchovně silnějším. Je to právě tento Duch, který uzdravuje duši a působí životodárným způsobem i na tělo a činí ho zdravým.

Pro křesťana je důležité mít tak úzké spojení s Bohem, jako má hrozen vína s vinným keřem. Být ve spojení s Bohem znamená se modlit,  číst Písmo svaté, najít si denní, tichou chvíli pro Boha, nechat se vést jeho Svatým Duchem, zachovávat jeho přikázání a milovat Ježíše. Znamená to věřit, že on skutečně lidi miluje.

Pár slov k modlitbě

Je důležité vytrvat v pevné důvěře bez jakýchkoliv pochybností a modlit se jako dítě. Dívat se na Boha, očekávat jeho milost a hovořit s nim zcela přirozeně a konkrétně. Říci mu , jak se cítíš, proč máš špatnou náladu, ale potom přejít v děkování. Je lépe jedinou sekundu prožít v Duchu, než říci tisíce slov bez něj!

Při modlitbě za bližní, nebo při vkládání rukou k modlitbě za druhé je důležité si pamatovat, abychom se nesnažili působit nějakou mocí,ale spíše zůstali v modlitbě otevření. Jako potrubí, které umožňuje Boží moci bez překážek proudit skrze nás samotné. Zaměřit svou pozornost né na problém, nýbrž na Ježíše. Neříkej: „Budu se snažit modlit dva, nebo tři dny“, nýbrž  modli se tak  dlouho, dokud nedosáhneš vyslyšení! Očekávej s pevnou důvěrou, že budeš skutečně vyslyšen! Jakým způsobem bude tvá modlitba vyslyšena nezáleží na tobě, ale především na samotném Ježíši.

Je to Slovo Boží, které uzdravuje! Na různé nemoci se dávají různé léky, které jsou ale všechny založeny na Božím Slově.

 

Denní modlitba církve

ebreviar

Denní zamyšlení

posvatny prostor - jezuité

Texty na dnešní den

Příprava na nedělní liturgií

vezmi a čti

Překlad (translations)

Následující
Předchozí